Lidé v průběhu svého života stráví nemálo času nakupováním a využíváním nejrůznějších služeb. Nemůže tomu ani být jinak, protože dnešní lidé potřebují kdeco, jenže naprostou většinu z toho si vlastními silami nedokážou opatřit. Jenže formou koupě se pořídí to, co je třeba, pouze v případě, že na to má člověk peníze. A s penězi to nejednou není rozhodně nijak slavné.
Lidé prostě mají nejednou větší potřeby než příjmy. A když jim pak peníze předčasně dojdou, musí se začít omezovat. A to kolikrát více, než je jim milé. Jenže není jiné cesty. Když nejsou peníze, prostě se nedá utrácet.
I když ona tu ještě jedna možnost je. Člověk si v případě nedostatku svých finančních prostředků může také nějaké půjčit. Od toho tu přece máme nejrůznější finanční ústavy.
Jenže bankovní půjčky nejsou obvykle tím, na co by měli lidé ve finanční tísni sázet. Ne že by byly špatné, že by se tu nabízely nějaké podřadné a méněcenné peníze, ale takové půjčky jsou provázeny nutností splnit četné požadavky, jež banky na zájemce o půjčení si kladou. A když má někdo, komu došly peníze, prokazovat vysoké příjmy, když má někdo v zoufalé situaci nějaký záznam v registrech dlužníků nebo po něm jdou dokonce exekutoři, je krajně nepravděpodobné, že by mu banka byla ochotná nějaké peníze svěřit. Zde se spíše taková žádost o půjčku zamítne s odůvodněním, že žadatel není bonitní, nesplňuje to, co se od něj očekává.
A pak dotyčnému pomůže aspoň hypotéka na družstevní byt. Tu poskytuje nebankovní společnost, se kterou se dá daleko snáze najít společná řeč. V tomto případě se nemusí složitě dokládat celá řada kvalit, bohatě stačí, když má člověk nemovitost, kterou by tu zastavil, a příjmy postačující ke splácení. I to stačí k tomu, aby tu zájemce o půjčení si uspěl. A získal třeba i hodně velké peníze, jež může posléze splácet třeba až tři desítky let. Což mu sotva někde jinde nabídnou.